O skutečném vzniku vesmíru

O skutečném vzniku vesmíru 

Vědci se dodnes přou, jak vlastně vznikl vesmír. 

Jedni tvrdí, že to byl Velký třesk. 

Druzí mluví o kvantových fluktuacích. 

Třetí používají rovnice tak složité, že jim nerozumějí ani oni sami. 

Pravda je však mnohem prostší. 

A současně mnohem trapnější. 

Před nekonečně dávnou dobou, ještě před časem, prostorem a daněmi, žil starý Klingorn. 

Nebyl to bůh. 

Nebyl to ani polobůh. 

Byl to prostě manžel. 

A jako většina manželů měl své starosti. 

Jeho žena Grulda měla například zvláštní schopnost připomínat mu věci, které se staly před několika miliony let. 

"A pamatuješ si," začala jednoho dne, "jak jsi mi při oslavě sedmsetdevadesátého výročí slíbil nový asteroid?" 

Klingorn ztuhl. 

To nebyla otázka. 

To byla past. 

"To bylo dávno." 

"Právě." 

"Možná jsem to myslel obrazně." 

"Ne. Řekl jsi to doslova." 

Hádka pokračovala. 

Ne hodinu. 

Ne den. 

Ale přibližně tři a půl věčnosti. 

Nakonec Klingornovi povolily nervy. 

Sáhl po své levé domácí pantofli. Byla stará, těžká a velmi neochotná létat. 

"Tak dost!" vykřikl. 

A hodil ji. 

V tom okamžiku se stala katastrofa kosmických rozměrů. 

Pantofle minula Gruldu. 

Minula zeď. 

Minula realitu. 

A prorazila se skrz samotnou možnost existence. 

Ozvala se rána. 

Ne velká. 

Jen takové obyčejné: 

"PLOK." 

A z toho zvuku vznikl prostor. 

Z prostoru vznikl čas. 

Z času vznikla hmota. 

A z hmoty nakonec účetnictví. 

Klingorn s Gruldou chvíli mlčky stáli. 

"Co jsi to udělal?" zeptala se Grulda. 

Klingorn se podíval kolem sebe. 

Najednou byly všude galaxie. 

Mlhoviny. 

Černé díry. 

Několik civilizací už stihlo vynalézt náboženství. 

"Myslím," řekl opatrně, "že jsem něco rozbil." 

Od té doby se vědci snaží přijít na to, jak vesmír vznikl. 

Měří záření. 

Počítají rovnice. 

Staví obří teleskopy. 

A přitom by stačilo se podívat pořádně. 

Protože dodnes, na samém okraji známého vesmíru, letí původní Klingornova pantofle. Pomalu. 

Důstojně. 

Ale neustále nabírá rychlost. 

Až jednou narazí. 

A pak bude mít věda další problém. 

"Vidíš?" řekla tehdy Grulda. 

"Já jsem ti říkala, že jednou něco rozbiješ." 

A podle nejstarších legend je to dodnes jediný argument, na který Klingorn nikdy nedokázal odpovědět.